S Viktorkou na Nou Camp

Já jsem si to jako fotbalový fanda nemohl nechat ujít. Přiletěl jsem den před zápasem s hráči a tak jsem měl šanci kromě fotbalu ještě na malou prohlídku centra Katalánska. Co jsem samozřejmě řešil jako první byly lístky na zápas. Ceny sice začínali už na třiceti eurech,ale raději jsem trochu připlatil a za 72 EUR jsem koupil přes webové stránky CAIXA třetí řadu od trávníku. Kdy se mi to zase povede být tak blízko míčovým kouzelníkům jako je Messi. Byl jsem ještě trochu nervózní při výběru lístku z bankomatu, kde bylo samozřejmě všechno ve španělštině, ale nakonec se povedlo a dokonce mě na ten kus papíru pustili na stadion.

Hned druhý den ráno jsem vyrazil směr centrum na malou obhlídku města. Začal jsem na plaza d´Espanya, kde je pěkný výhled z Arenas de Barcelona jak na Sagradu Familii, tak na muzeum umění až k olympijskému stadionu. Směrem k Sagradě je možnost vidět i další Gaudiho skvosty jako Casa Mila a Batllo. Ještě je potřeba zkontrolovat zda práce na slavné katedrále Sagrada Familia probíhají tak jak mají. Dokončení se plánuje v roce 2026 ke stému výročí úmrtí autora Antonia Gaudího. Dovnitř se díky mé fóbii k frontám zase nedostanu, ale snad tu nejsem naposledy. Směrem na nábřeží je ještě vidět mrakodrap Agbar Tower, který vypadá spíš jak kosmická raketa a v blízkosti kolonáda s vítězným obloukem. Za zajímavost stojí ještě aréna La Monumental, kde se konala v září definitivně poslední korida v Katalánsku. Čas už se krátí, tak vyrážím ještě na slavnou ulici Rambla, kde mám sraz s kolegy, kteří přijeli z Francie. Po večeři a pár uvítacích pivech se můžeme konečně přesunout na Nou Camp.

Volá mi ještě spoustu známých. Mám pocit,že jsem jedou celé Čechy. A už jsme u stadionu. Ještě nakoupit pár dárků v prodejně FC Barcelona a můžeme jít obdivovat největší evropský stadion s kapacitou skoro 100tisíc diváků. Získat permanentku je většinou možné jen v pozůstalostním řízení. Stadion vypadá monstrózně, jen na můj vkus moc betonu. Atmosféra v hledišti spíše připomínala divadlo, ale tolik lidí na tribunách a famózních hráčů na trávníku jsem ještě neviděl. Doteď jsem koukal na koncertní vystoupení Katalánců jen v televizi a říkal si, že to není možné, ale teď se to odehrávalo pár metrů ode mě. Možné to opravdu je. Plzeň předvedla slušný výkon a prohra 2:0 byla s tímto soupeřem čestný výsledek.Ještě si vychutnám hymnu Barcelony, zatleskám českým bojovníkům a hurá na hotel. Zítra zase domů. Tak snad příště na delší dobu. Barcelona si to určitě zaslouží.