Na jaře 2011 jsem navštívila venezuelský ostrov Isla Margarita. Na Margaritě toho moc k vidění není, tak jsem se vydala na dvoudenní výlet na pevninu.
Přeletěli jsme z Polramaru na Isle Margaritě do Tucupity. Malinké letiště přímo na břehu nejsevernějšího ramena orinocké delty. Odtud jsme pokračovali motorovým člunem asi 2 hodiny cesty hlouběji do delty do místa ubytování pro nejbližší noc. Tím byl Delta lodge camp.
Kemp se skládá z malého přístaviště, restaurace a dřevěných chatek se střechami z palmových listů postavených ve stylu zdejších indiánů Warao. Z kempu jsme se vydali opět lodí dále po řece. V jednom z menších ramen jsme přistáli a udělali si krátký pěší okruh deštným pralesem. Průvodce nám prosekával cestu, která od jeho poslední návštěvy trošičku zarostla. Ochutnali jsme vodu z liány, palmito a na závěr trošku termitů. Chuťově zajímaví byli pouze termiti. Poté jsme pokračovali dále po řece do místa, kde se náš průvodce domníval, že se nám podaří chytit nějaké piraně. No rybolov nepatří k zábavám, které vyhledávám. Celá partička chytila asi 3 kousky velikosti do malého akvária. Nyní nás čekala návštěva domorodé indiánské vesnice. No z vesnice jsem měla dojem, že si ji indiáni postavili jako místo, kde mohou s návštěvníky směňovat korálky a zrcátka za něco pro ně užitečného. Je vidět že korálky jsou neustále na jihoamerickém území tvrdým platidlem - jen strany se vyměnily.
Návrat do kempu, romantické koupání v řece při západu slunce (pomyslela jsme na přítulné piraně a rázem přešla chuť), večeře za veselého bzukotu tisíců komárů. Fotografie nejsou moje - můj foťák odpočívá v pokoji na dně řeky Orinoca. Foto by Thomas Linz a Patrik Jaška
Publikováno: 27. 2. 2015, Autor: Milliway Miferka , Profil autora: Milliway Miferka
