Na ostrově Comino, pojmenovaném po kmínu, který se zde kdysi pěstoval, je nutnost matkou vynalézavosti. V létě zde opálená těla zaplňují pláže a lenoší na 3,5 km² ostrova. Ovšem v zimě jediný zdejší hotel zatahuje rolety, turisté se vracejí ke svému každodennímu stereotypu a na Cominu zůstávají pouze jeho čtyři stálí obyvatelé: Salvu Vella (kterého jsme navštívili a hlavně díky němu mohl vzniknout i tento blog), jeho bratr Angelo, jejich teta Maria Said a bratranec Evangelista, kterému říkají Veggie.
O víkendech a o svátcích přijíždí z Goza Dun Karm Xerri, aby Salvově rodině přivezl základní potřeby a odsloužil mši v malé, nabílené kapli Návratu Panny Marie z Egypta. Neexistuje shoda v tom, kdy byla kaple postavena, ale navigační mapa z 12. stolení v Národním námořním muzeu v Greenwich ukazuje kapli na místě, kde stojí ta dnešní. „Dun Karm je anděl,“ říká nám Salvu cestou k Dělostřelecké baterii Santa Marija. Ohlušující ticho je narušováno jen občasným šumem křídel přelétajícího hejna bažantů, které Salvu odchoval a poté vypustil do přírody. „Nemáme zde žádné obchody a kdykoli jedu na Gozo nebo Maltu, přivezu zásoby,“ pokračuje Salvu. „Mám na pevnině přátele, kteří mi pomohou se vším, co potřebuji. Dun Karm nám také nekonečně pomáhá. Jezdí sem posledních 40 let. Je už starý, ale stále dbá o naše potřeby. Dokonce mě učil, když jsem malý. Měli jsme na Cominu školu, ale v roce 1968 ji zavřeli. Byl jsem tam posledním žákem. Ještě pamatuji, jak jsem ráno před cestou do školy a po škole pásl ovce.“
Po několika minutách chůze přicházíme k Dělostřelecké baterii Santa Marija, která byla postavenaroku 1715 a vybavena 24.librovými a 6.librovými děly. Během prohlídky nás Salvu dále seznamuje s minulostí své rodiny. "Narodil jsem se v St.Paul's Bay, ale od té doby žiju tady na Cominu. Můj otec byl farmář a pocházel z Melliehy a na Comino se přestěhoval za prací, stejně jako můj dědeček z matčiny strany. Zde se také mí rodiče seznámili. V té době na ostrově žila jen malá komunita lidí pěstujících kmín, rajčata, květák, cibuli a brambory. Než jsem se narodil, většina lidí odešla a zbylo jen šest rodin, z toho dvě ze Sicílie.“
Po návštěvě Dělostřelecké baterie Santa Maria pokračujeme kolem hřbitova a nemocnice infekčních onemocnění, kterou vybudovali Britové. V roce 1416 žádali Malťané aragonského krále Alfonse V., aby nechal na Cominu postavit strážní věž, která měla mít odstrašující účinek na piráty, kteří se na ostrově často ukrývali, aby mohli přepadávat lodě plující z Malty na Gozo. Věž, financovaná velmistrem Wignacourtem a prodejem proutí z ostrova, byla nakonec dostavěna až v roce 1618. V průběhu 17.století sloužila také jako věznice pro zhruba padesát Malťanů podezřelých ze špionáže pro Francii.
Strážní věž Santa Maria Tower se tyčí do výšky 12 metrů na osmimetrovém podstavci a 6 metrů silné zdi vzdorují větru i času. Pod ní se vlny tříští o útesy a rackové líně plachtí, aby složili svá křídla a usedli na ošidné skalní hrany.
Dále se od Salva dozvídáme, že až na Anglu, všichni jeho sourozenci dávno odešli. Někteří emigrovali, zatímco jiní se usadili na Maltě. Salvu se jako jediný rozhodl na ostrově zůstat. Zadumaně se rozhlíží a říká: „Tady příroda a roční období regulují mé tělo i mysl. Cítím, že opravdu žiju. Navíc mám drahocennou svobodu. Byl bych blázen, kdybych odjel.“
Máte i Vy zajímavé zkušenosti a zážitky spojené s cestováním a životem na Maltě? Nahrajte je na CP! Děkujeme.
Publikováno: 3. 3. 2015, Autor: Redakce CP