Trhy v Orientu

Vepřové versus pražení brouci

Pokud chce ochutnat neskutečná jídla a zažít opravdové dobrodružství plné tlačenice, tak toho si v Orientu může užít opravdu do sytosti a peněženka se moc neztenčí. Největší severní město Thajska Chiang Rai je vyhlášeno svým nočním trhem, právě pro milovníky jídla. Přes den, se nejedna velmi rušná ulice před setmění uzavře a rázem se promění v jeden mumraj nenasytných lidí. Natěšeni, plní temperamentu a hladoví pospícháme k nedalekému tržišti.

Jídlo, jídlo a zase jídlo.

Na pultech vidíme smažené kobylky, bource morušového, moučné červy, nebo cvrčky. Ti jsou údajně skvělí k pivu. Nechybí tady švábi, sušené žabí kůže, které se stahují po usmrcení, nebo spíše po useknutí hlavy. Dopřát si můžete celé grilované kuře, včetně hlavy, zobáku, i s hřebínkem a pařáty. Ty jde koupit i samostatně. Osobně, když vidím, jak prodávající vytahuje z kýblu hada a jednou ranou o zeď mu bere život a poté ho dává na rošt, pod kterým je žhavé uhlí, přestávám mít hlad. Mnoho Evropanům, by se už udělalo nevolno daleko dříve.

Že tady svíčková k mání nebude, nám bylo jasné, ale pečené vepřové i libový bůček si už i s pivem Singha odnáším ke stolu. Místo soli a hořčice mám skvělou rybí omáčku s feferonkami. Ostatní plní stůl lepkavou, ale chutnou rýži, grilovaným kuřetem, krvavým pudingem, praženými brouky i kachním embryem, které vypadá příšerně. V poloměkkém žloutku je mladinké kachňátko, které s feferonky a bylinkovou omáčkou, chutná údajně velmi syté, i chuťově výborné. Osobně jsem zůstal u vepřového, piva a místní pálenky. Nejdříve zmizeli křupaví brouci a hned po nich dvě kachní embrya.

Slivovice umí zázraky

Rána jsme se dočkali všichni bez nějaké pohromy, i přestože zdejší trhy si s hygienou hlavu nelámou. Střevní viróza se nekonala a slivovice před ulehnutím i ráno na lačno, vše srovnala.