Ala-kul, cesta vzhůru! (1/2)

Ala-kul, cesta vzhůru

Nicméně je poněkud náročnější kvůli nadmořské výšce a táhlému stoupání. Trek bývá dělen na následující úseky:

• 1.den: cesta z Karakolu
  • brána NP-kemp pod jezerem: 13 km, cca 350 výškových metrů
• 2.den: cesta k jezeru
  • kemp pod jezerem-jezero: 6 km, cca 1300 výškových metrů
• 3.den: cesta od jezera
  • jezero-přechod sedla-kemp v údolí Altynarashan: 15 km, cca 350 výškových metrů stoupání přes sedlo a následně 2100 výškových metrů klesání až do kempu
• 4.den: do Karakolu
  • kemp Altynarashan-vesnička u úpatí NP

Den první

Nejsnazší cesta z Karakolu k branám parku, kde trek začíná, je taxíkem. Těch je Karakol doslova plný a ceny nejsou příliš vysoké, zejména, když vidíte flexibilitu kyrgyzstánských taxikářů, kteří dokáží do klasického 5 místného auta nacpat kromě řidiče ještě 5 dospělých a 5 cca 70 litrových krosen. Sedíte si sice zčásti na klíně, na krkem máte něčí karimatku a stan, pod nohama nohy někoho jiného. Ale jedete a ušetříte! Navíc ve chvíli, kdy jste v autě namačkaní jako sardinky nejsou ani potřeba bezpečnostní pásy. Tlak dalších 3 lidí, co sedí vedle vás, vás v sedadle zaručeně udrží. ;)

První den treku je pozvolné stoupání. Úsek měří asi 13 km a stoupání je pouhých 300m. Ideální na přivyknutí si težkým krosnám.

Cesta vede podél řeky a čím dále se dostáváte od bran parku, tím krásnější pohledy se vám naskytnou.

Tento úsek cesty končí lávkou přes řeku a výhledem až na sedlo, ke kterému se stoupá následující den. Všichni doporučujeme si vydatně odpočinout! Cesta nahoru je dlouhá a stoupání bolestné! ;)

Den druhý

Druhý den všechny cestovatele čeká výstup až k jezeru Ala-kul. Kilometrážně není úsek trasy dlouhý, ale převýšení cca 1300 m a závěrečná výška 3 500 m.n.m., výstup moc neusnadní. 

První část dne vypadá zoufale. Prodíráte se lesem, doslova cestou necestou, nejste si ani jisti, jestli jdete správně, jediné co vás o tom ujistí je, že jdete stále a stále a stále do kopce. 

Přeskakování z kmene na kmen (viz. fotografie výše) nám moc nešlo, díky krosnám, které nás pořád vyhazovaly z rovnováhy.. ale nakonec vystoupáte až nad les. A jak ale postupujete stále výš a výš, naskytují se vám výhledy, které berou dech. 

Značení cest?

Celkově musím říci, že značení treků a cest v Kyrgyzstánu není úplně přehledné, mnohdy se drobně vyšlapané cestičky rozbíhají více směry a je jen na vás, jestli bez jakékoliv nápovědy zvolíte cestu správnou. Občas ale v orientaci pomáhají mužíci- značky vystavěné z kamení jinými turisty, které se často používají v terénu, kde je značení cest obtížné. Nicméně, někdy kamenného mužíka najít v hromadě kamení je úkolem skoro nadlidským.. :) (na fotografii níže)

Do kopce jsme stoupali celkově asi 5-6 hodin. Na prvním rovném místě, které jsme našli, jsme rozdělali stany a všichni do jednoho usnuli jak zabití.. Popis treku je rozdělen na dvě části, zbytek cesty naleznete v mém novějším blogu s názvem Ala-kul, cesta dolů!.