Každý z nás se už určitě těší na léto a příjemné letní teploty. Pokud jste i vy milovníci víkendových výletů, máme pro Vás zajímavý tip. Nedaleko od Prahy (necelých 50km) se mezi horou Říp a zříceninou hradu Hazmburk nachází městečko Budyně nad Ohří. Kromě malebného náměstí s kostelem je hlavní zdejší turistickou atrakcí vodní hrad. Dnes už zde sice žádný vodní kanál nenajdete, ale i přesto neztrácí toto místo na atraktivitě.
Výlet do Budyně můžete spojit s návštěvou nedalekých lázní Mšené, které byly založeny již v roce 1796 a léčí se zde převážně nemoci pohybového aparátu.
Lázně Mšené
Ať už se do lázní vydáte na léčení nebo jen na výlet, tak věřte, že si toto místo zamilujete. Krásně udržovaný rozlehlý park s jezírkem slouží zdejším lázeňským hostům jako kolonáda a zároveň oáza klidu. Chloubou lázeňského areálu je určitě secesní Pavillon Dvorana od architekta Jana Letzela, mezi jehož další díla patří také Průmyslový palác v japonské Hirošimě.
V místních lázních se již 220 let léčí hlavně nemoci pohybového aparátu, a nově také záněty nervů a pooperační stavy.
A kterak lázně vznikly?
V polovině 18. století byla voda, která vyvěrala v blízkosti zdejší myslivny u panské bažantnice využívána jak myslivci, tak při léčbě pacientů budyňského lékaře Bayera. V roce 1790 sem přijel na inspekci ředitel panských majektů rodu Kinských František Pavikovský, který trpěl žaludečními nevolnostmi. Po konzumaci mšenské vody se mu ulevilo a jeho problémy ustaly (rozbory potvrdily výjimečný obsah minerálních látek ve vodě). Nedlouho poté se začalo s výstavbou lázní.
Věděli jste?
O původu a vzniku obce Mšené se toho moc neví. Její název se odvozuje od místa s hojným výskytem mechů (Mšený-mechovitý-omšelý).
Budyně nad Ohří
Dalším bodem našeho výletu bylo městečko Budyně nad Ohří. Celkem rychle jsme si prošli náměstí se zachovalými historickými budovami a kostelíkem uprostřed a přesunuli se na nádvoří původně vodního hradu.
Něco málo z historie....
Původně dřevěná tvrz chráněná vodním příkopem a bažinami u břehu řeky Ohře byla majetkem českých panovníků a až teprve počátkem 13.století král Přemysl Otakar I. tvrz přestavěl na hrad v gotického slohu. Největšího rozmachu a rozvoje doznalo celé panství za vlády rodu Zajíců z Hazmburka. V roce 1613 hrad koupila od Jana Zajíce rodina Šternberků (Zajícova vášeň k alchymii ho nakonec přivedla na mizinu a udělala z něj žebráka). Posledním šlechtickým majitelem hradu byla rodina Herbersteinů. V letech 1975 až 1988 probíhala rekonstrukce hradu až do současné podoby. Hrad je nyní v majetku města.
Z toho co jsme měli možnost vidět na původních dobových obrázcích se dochovala už jen část hradu (původně se jednalo o čtyřkřídlou dvoupatrovou stavbu s uzavřeným nádvořím, obehnanou hradbami). K vážnému poškození hradu došlo v roce 1551, kdy vybuchl ve věži sklad střelného prachu.
Během prohlídky hradu navštívíte např. konírnu se zachovalými malbami na stěnách, kde se často konají nejrůznější koncerty a besedy, a také zde každoročně probíhá slavnostní předávání vysvědčení žákům zdejší základní školy. Tedy jen těm, kteří mají samé jedničky :) To vše je spojené s rautem.
Na hradě nechybí ani obřadní síň či výstava nejrůznějších předmětů, které se na budyňském hradu za ta léta našla.
Nejvíce nás ale zaujala alchymistická dílna Jana Zajíce z Hazmburka, ve které se snažil vyrobit zlato či nalézt pramen věčného mládí.
Zajímavost:
Při vstupu hned vedle obřadní síně si všimněte vycpaného krokodýla zavěšeného na stropě. Krokodýla si přivezl Jan Zajíc ze své cesty po Egyptě. Krokodýl si žil svým životem v hradním vodním příkopu až do příchodu zimy. Teploty pod bodem mrazu už bohužel neustál.
Publikováno: 12. 4. 2016, Autor: Redakce CP
