V Ománu najdete opravdu mnoho přírodních krás. Ať už se vydáte na jih do Salaly, do hor, do pouští nebo navštívíte oblast Rass al-Hadd a zdejší pláže, které jsou považovány za největší želví porodnici v Indickém oceánu, tak prostě všude na vás dýchne ta tajemně čarovná atmosféra z pohádek Tisíce a jedné noci.
V horách Al Hadžar se zastavil čas
Jedním z míst, kam byste se měli určitě vydat, je Džebel Achdar (الجبل الأخضر Zelená hora), která je součástí horského hřebenu Al Hadžar v Ománu, dosahujícího délky 300 km od severozápadu k jihovýchodu.
Nejvyšším bodem je Džabal aš-Šám (Sluneční hora) s výškou přes 3 km (je nejvyšším bodem Ománu). V tomto blogu se ale vypravíme do Džebel Achdaru a navštívíme zdejší poloopuštěné vesničky s terasovitými políčky. Pokud se sem vydáte, mějte na paměti, že bez toho, aniž by vaše auto mělo náhon na všechna 4 kola, Vás sem nepustí!!
Z Muscatu jsme se vydali po dálnici směr Nizwa. Asi po 100 km jsme odbočili a pokračovali dalších 20 km ke kontrolnímu check pointu, který je takovou vstupní branou do celé oblasti Al Hadžar.
Pokud jsou brzdy vašeho auta v havarijním stavu, tak by mohla být cesta zpět i vaší poslední. Nahoru už dnes vede velmi kvalitní silnice, která se táhne strmě nahoru. Cestou zpět tak raději jeďte opatrně a dodržujte předepsanou rychlost.
Jakmile úspěšně zdoláte cestu nahoru a pokocháte se prvními výhledy do krajiny, můžete si udělat krátkou pauzu a občerstvit se v některém z "místních motorestů". My jsme si dali takovou arabskou klasiku, což je šaverma (v našem případě se skopovým masem) a nemohla chybět plechovka nápoje Mountain Dew, který tady opravdu milují.
Naším hl. cílem byly zapadlé vesničky ležící na úpatí zdejších skal a jejich přilehlá políčka s dokonale propracovaným zavlažovacím systémem.
Většina území Al Hadžar je pokryto kamením a pouští. Ve vyšších oblastech je množství srážek 300 mm a to stačí k růstu keřů, menších stromů a samozřejmě to také umožňuje pěstování zemědělských plodů a to hlavně granátových jablek, meruněk a broskví (už i sem dorazil pokrok, a tak se zdejší lidé nespoléhají pouze na to, co vypěstují, ale mohou si potraviny koupit v obchůdcích, které i v těchto končinách rostou jako houby po dešti).
Dnes už je většina těchto vesniček téměř opuštěná. I tady platí, že mladí lidé se stěhují do měst a staří už zůstávají pouze tzv. "na dožití". Sem tam na nás z okna vykoukl zvědavý obličej nebo jsme na políčku zahlédli staříka, který obdělával políčko před svým příbytkem. Je škoda, že spousta obydlí je v havarijním stavu, protože místo je to opravdu kouzelné.
Publikováno: 8. 9. 2015, Autor: Jan Herzán , Profil autora: Jan Herzán
