Dalším z výletů, které jsme v Ománu absolvovali, byla návštěva staré hliněné vesničky s názvem Misfat Al Abriyeen, nacházející se nedaleko města Nizwa.
Jedna z nejkrásnějších vesniček Ománu
Několik staletí dozadu se putující arabské kmeny usazovaly v horách právě v okolí Nizwy a zakládaly zde své vesnice s důmyslně propracovaným zavlažovacím systémen zvaným "falaj". Jak roky plynuly, obyvatelé tyto vesničky postupně opouštěli a dnes se pomalu a jistě rozpadají.
Tyto pororozpadlé domy jsou z většiny opuštěné, ale i tak má procházka zdejšími uličkami atmosféru. Domy jsou postaveny z nepálené hlíny, která je prastarým stavebním materiálem, který lidé používají již od nepaměti (stropy domů jsou z palmových kmenů a listí).
Suché ománské podnebí hliněným stavbám svědčí a snad i proto se ještě nerozpadly. Jejich původní byvatelé si díky výhodným státním programům postavili v údolí nové domy a z těchto původních starobylých vesniček se pomalu a jistě stávají "místa duchů".
Misfat Al Abriyeen je vesnička a oáza plná palem schovaná za skalami, která bývala sídlem kmene al-Abri. Není to tak dávno, kdy bylo opravdu velmi složité se sem dostat - buďto pěšky nebo na oslu po příkrých stezkách vedoucích po okrajích skal a propastí. Dnes už se sem dostanete snadno po nové asfaltové silnici.
Zavlažovací systém falaj
Voda je zdrojem života a ještě více to platí na Arabském poloostrově. Aby mohla být voda distribuována i do odlehlejších míst, vymysleli zdejší obyvatelé důmyslný zavlažovací systém zvaný falaj (tento způsob rozvádění vody kanálky je rozšířen také v Jemenu a Saúdské Arábii) Je starý až dva tisíce let a původ má pravděpodobně v Persii, kde se mu říká qanát. Z mateřského pramene je voda podzemním tunelem vedena do vesnice a dále rozváděna kanálky.
Odhaduje se, že v Ománu je těchto vodních kanálů na jedenáct tisíc, a z toho kolem čtyř tisíc dodnes funkčních. Tyto propracované zavlažovací systémy využívají buď podzemních vod, nebo svádějí vodu po prudkých deštích. Používají se jako všem přístupný zdroj pitné vody, a také pro další domácí a užitné účely. Systém ománských "falají" je na seznamu památek UNESCO.
A jak vlastně falaj funguje? Za použití gravitace je voda odváděna kanálky z podzemních pramenů, které poté vedou až na políčka. Kanálky často dosahují délky mnoha kilometrů.
Misfat Al Abriyeen býval soběstačný v pěstování datlí, banánů i citronů. Dokonce se zde chovaly včely, ale se smrtí posledního včelaře, zanikl i jejich chov. V datlové zahradě je dodnes osvěžující chládek. Listy palem chrání před slunečním žárem a doslova pod nohama zde teče voda ve žlábcích zavlažovacích kanálů.
Datlovníky začali lidé v Mezopotámii pěstovat před asi pěti tisíci lety. Čerstvé datle jsou v arabském světě považovány nejen za velmi výživné ovoce dodávající energii, ale i za afrodiziakum.
O datlové palmě říká arabské přísloví, že „musí mít nohy ve vodě a hlavu na slunci“, což plně vystihuje náročnost na teplo, světlo a množství vody. Horké pouštní oázy jsou pro ni tedy ideálním místem. Datlovník je také mnohokrát zmiňován v koránu, což dokresluje jeho význam.
Publikováno: 13. 9. 2015, Autor: Redakce , Profil autora: Redakce