Z Van Viengu do Vientiane

Vientiane

Město „měsíce“, ale spíše „santalového dřeva“ máme na dohled. Leží na řece Mekongu, má skoro tři čtvrtě miliónu obyvatel a do Thajska, to je coby kamenem dohodil. Tři dny nám na nevelké město snad postačí. Autobus nekončí na terminálu, jak bychom předpokládali, ale tuk tuk, nás během chvíle, labyrintem ulic dovezl k hostelu, který jsme si vybrali a zajistili z domova.

Patuxai

Památník vítězství, který byl postaven v roce 1969 z cementu darovaný Američany na stavbu nového letiště, stojí v centru města. Nejen místní lidé, ale také zde žijící cizinci jej pojmenovali „svislá runwey.“ Vyšlapali jsme tři patra a nevelké město, jsme měli, jako na dlani. Nedaleko zářila elegantní zlatá stúpa Pha Than Luang, která je pro Laosany nejen symbolem buddhismu, ale též suverenity. V těsné blízkosti stojí také velvyslanectví Thajska, ale i jeho konzulát. A aby toho nebylo málo, i velvyslanectví Německa, Vietnamu i Myanmaru.

Spíše, než tyto honosné budovy, jsme obdivovali nábřeží podél řeky Mekongu s řadou kaváren a nazdobených restaurací, kde poklidně posedávají, jak turisté, tak místní. Městu, na jeho zvelebení a kráse, výrazně přispěly sportovní Hry jihovýchodní Asie v roce 2009. Není nezajímavé, že v půl toku řeky Mekongu, je už na straně Thajska.

Xiang Khouan – Buddhův park

Jen po půl hodině jízdy autobusem z centra města dojedete na rozlehlou louku, která je v těsné blízkosti řeky Mekongu na které uvidíte snad všechny nebeské bytosti z hinduistického i buddhistického pantheonu. Xiang Khouan – Buddhův park, patří k oblíbeným výletním místům, nejen Laosanů, ale i turistům. Sochy těchto nebeských bytostí, jsou z betonu.

Na konci padesátých let minulého století, začal tvořit tuto zajímavou zahradu Luang Phu, celým jménem Boonula Susirata. Sám o sobě tvrdil, že je následovníkem hinduistického poustevníka, že je nejen kněz, ale i jogín a šaman.

Ještě před pár lety, byl Laos zapomenutý a turisté zde téměř nezavítali. Situace se ovšem změnila a rázem se Laos stal lákadlem pro cestovatele. Místní lidé tu žili dlouho ve velké chudobě a ani dnes si „vyskakovat“ nemůžou. Přesto jsou neuvěřitelně milí, upřímní a pohostinní. Co se jídla týče, tak ty jsou velmi chutná, levná a hlavně zdravá. O rozmanitosti nemluvě. Ve Vientiane si můžete dopřát, jak kuchyni laoskou, tak, indickou, vietnamskou, thajskou, ale i evropskou. Na ulici si můžete dopřát vynikající teplou bagetu a do ní si nechat naložit různé saláty. Počítat, ale musíte s tím, že vám bude zabalena do popsané „kancelářské A čtverky.“ A právě takovou, jsme si nechali udělat i zabalit, před odjezdem do Buddhova parku a po návratu si nášup.