Elim je moravský skanzen na konci Afriky

Slogan o nejjižnějším státu afrického kontinentu tvrdí, že je to „Svět v jedné zemi.“ Pohnutá historie nesmírně různorodé země, kde žije mnoho etnik, národností i barev pleti. Potvrzením těchto slov je i skutečnost, že tam najdete i malý kousek jižní Moravy.

Vesnička Elim z více jak tisícem obyvatel leží dvacet kilometrů vzdušnou čarou od nejjižnějšího místa Agulhas v Jihoafrické republice. Byla založena v roce 1824 německými bratry církve moravské pod vedením Hanse Petera Beck Halla. Důležitou roli pro výběr místa sehrála místní voda i chladnější klíma, které zaručuje pravidelný chladný vánek od oceánu a dobré podmínky pro pěstování vinné révy. Tato oblast nejenže je nejchladnější vinařskou oblastí jižní Afriky, ale je také nejnovější v západním Kapsku.

Mimo evangélia učili misionáři své věřící mnoha zručnostem, mezi kterými nechybělo stavění domů z hliněných cihel a pokrytí střech slaměnými doškami, pěstování ovoce a zeleniny, mletí obilí, tesařským pracím i výrobě masových výrobků a cigár. Současní obyvatelé mají nemalé zisky jak z výroby vína a pěstování květin - slaměnek (Helichrysum a Helipterum), které rostou pouze v této oblasti. Po vysušení jde až na 70 tisíc kilogramů květů ročně na export, hlavně do Německa.

 Nejenže zde platí obecní vlastnictví všech výrobních prostředků, ale i fakt, že v Elim můžou žít pouze lidé, kteří jsou členy jejich církve. Pro svoji výjimečnost byla vesnice vyhlášena národní památkou. 

V roce 1828 si obyvatelé postavili vodní mlýn, který jim sloužil mnoho let a až v roce 1990 vodu nahradila elektřina. O šestnáct let dříve byl ohodnocen tzv. Elimovou cenou vlastnictví. V současné době největší vodní kolo v Jižní Africe, kvalitní celozrnou pšeničnou mouku nemele, přestože dřevěné vnitřní části nahradili ocelovými, ale na další rekonstrukci schází peníze. 

Místní svatostánek je velmi jednoduchý, má zvon přivezený z Německa před téměř 250 lety a od roku 1914 se pyšní hodinami ve  štítu kostela, které „šlapou“ na sekundu přesně. Největší chloubou tohoto žijícího skanzenu, kde dýchá duch jižní Moravy je muzeum s velkou sbírkou zemědělského nářadí a dobových fotografií. V roce 1963 zde založili společnost Elim Theuis, která je domovem pro padesátku dětí s spastickou obrnou a dalšími vadami.

Při návštěvě tohoto místa se můžete i v exotické Africe vzdálené od nás tisíce kilometrů, přenést na krátký čas domů – přesněji na jižní Moravu, pouze si budete muset odmyslet krásné košaté zelené palmy.